Karolína Kamberská » Texty


Texty

Hořkosladce

Nebeskej kameraman
všechny si nás točí
Nemá cenu retušovat
ubrečený oči

Snažim se mluvit pravdu
já vim že lhát se nemá
Ale abych nikdy nezalhala
musela bych bejt němá

Ale já se nezlobim
že všechno nejde hladce
Ty nejlepší věci chutnaj
hořkosladce

Nebeskej kameraman
pěkně všechno sčítá
A když si moc fandim
hned za slovo mě chytá

A dává těžší testy
a připomíná resty
a má rád když se směju
a neuhejbám z cesty

Ale já se nezlobim
že všechno nejde hladce
Ty nejlepší věci chutnaj
hořkosladce

Ve tvým stínu

Nemám správný vybavení do boje
Do kafe si dávám vždycky oboje
Nejsem ani rebel ani asketa
Vyděsí mě každá menší kometa

Chci žít ve tvym stínu
Líně proplouvat jako hejno línů…

Miluju šlehačku a mláďátka a ty nejsladší vína
A blbý filmy a časáky a řvu když lezu z kina
Někdy se tady motaj vlci já si přeju aby
zdrhali jako bezhlavý
Tak na ně pouštim hrůzu děsivym štěkotem čivavy

Chci žít ve tvym stínu
Líně proplouvat jako hejno línů…

Sbírám svuj život pěkně do šuplíku
Ukládám si každou chvíli
A chci jen nahrabat si pěknou sbírku
Než mi jednou dojdou síly

Chci žít ve tvym stínu
Líně proplouvat jako hejno línů…

Uprostřed usínání

Možná jsem chtěla něco víc
Jen vzpomenout si co to bylo
Popíjim odvar z makovic
Do banku házim další kilo

Uprostřed usínání
Když všechny kočky vrněj
Mám plnou hlavu přání
A hrůzu že se splněj…

Čím dýl se dívám do zrcadla
Tim míň mám zábran milej Pane
Takhle jsem přece nedopadla
Tohle mě přece nedostane

Uprostřed usínání
Když všechny kočky vrněj
Mám plnou hlavu přání
A hrůzu že se splněj…

Asi jsem chtěla něco víc
Třeba víc smíchu a míň boje
Nestačí odvar z makovic
Aby se změnilo to co je

Uprostřed usínání
Když všechny kočky vrněj
Mám plnou hlavu přání
A hrůzu že se splněj…

Do reality

Vůně broskví a tanec kostí
Tohle nevidí kdo se postí
Rámy obrazů krájej stěny
Zrůdy roděj se z mořský pěny
A já už mám všeho dost
Chci do reality most

Neni snad člověka v širym světě
Co umí skončit po poslední větě
Neni snad člověka na zemi
Kterej by tušil jak je mi

Divný nebe co padá k zemi
Z deček strhaný všechny lemy
Psi se plazej maj skelný oči
Já se topim kdo pro mě skočí
Spánek přijímám
Spánek přijímám pod obočí

Neni snad člověka v širym světě
Co umí skončit po poslední větě
Neni snad člověka na zemi
Kterej by tušil jak je mi

Naděje

Je Štědrej večer
a svatej Josef shání
všude kolem porodnice
místo k parkování
krouží už hodinu okolo Podolí
a místo není k mání

Neboj se Ježíšku
přijde ta chvíle
kdy se ti splněj
i nejvyšší cíle
co je dneska beznadějný
to nebude zejtra stejný
stačí hlava v oblacích
a srdce neochvějný

Ubohá Marie
doběhla na sál pěšky
Jenomže maj obsazeno
To je pani těžký
Vánoce a baby boom…
zkuste si vzít běžky

Neboj se Ježíšku
přijde ta chvíle
kdy se ti splněj
i nejvyšší cíle…

Doběhla Marie
do útulku Naděje
Dostala tam gulášovku
ať se mimi poměje
Porodila tiše
jen televize řvala
Tak ať mi nikdo neřiká
že nejde vyjít z mála

V lednu

Vždycky v lednu trochu zblednu
Zbarvuju se do zelena
Dej mi pusu a ne jednu
Možná budu zachráněna

Jižní vítr přináší mi žhavou vůni útesu
Obludí mě probudí mě zimnicí se otřesu
A divý oči chobotnic a hukot vln a skoky lvic
A divý oči chobotnic a hukot vln a skoky lvic a
Žhavá láva probublává
Ty koukáš na mě a já nic

Vždycky v lednu trochu zblednu
Zbarvuju se do zelena
Dej mi pusu a ne jednu
Možná budu zachráněna

Černej bůžek na polici schovává se za kytici
Však je trapnej s horkym dechem
V chaloupce zarostlý mechem
Sleduješ mě nehybně jak lev co číhá na žirafy
Sleduješ mě nehybně jak lev
Než uplně zmrznu lásko
Nalej víno do karafy

Krásná

Jako kytky na stole
Jsem krásná a pak zvadnu

Až mě hodíš do kompostu
Bude ze mně hlína
To od tebe neni hezký
To je pěkná špína
Jenže život to je mrcha
A já nejsem jiná

Krásná jsi vždycky jenom chvíli
tak rychle makej
Krásná jsi vždycky jenom chvíli
tak rychle makej
k cíli

Jako kytky na stole
Omámim tě vůní

Až mi začnou padat listy
Utopíš mě v tůni
Nebudu se dívat kdo to
Na mym trůně trůní
Tak se rychle zahřej dokud
Moje slunce sluní

Krásná jsi vždycky jenom chvíli
tak rychle makej
Krásná jsi vždycky jenom chvíli
tak rychle makej
k cíli

Další díl

Ani tě neznám
A tak se dobře bavim
Vždycky když se zdravim
S tvojí další tváří

Uprostřed března
Vydáváš se na lov
A za půlkou dráhy
Často měníš cíl

A stejně mě to miláčku baví
Tak počkám si na další díl

Ani tě neznám
A když konečně tě chytim
Vyvlíkneš se z kůže
A zdrháš ze všech sil

A záříš tak prudce
Že mám každou chvíli úžeh
A horečku a vztek
A řvu jak krokodýl

A stejně mě to miláčku baví
Tak počkám si na další díl