Možná jste si všimli letošního komplotu českých písničkářů, všichni vydávají „intimní alba o lásce“ (jasně, na podzim se k nim přidám!). A všichni se trošku stydí, že píšou o lásce i když už nejsou zrovna v pubertě (přitom je to normálka – ve dvaceti člověk zachraňuje svět, a později svou duši, ne?). U někoho vítězí skepse, u někoho naděje, a já bych řekla že … obojí je pravda…

Píšu to abych vám doporučila desku Václava Koubka Avé, která je z těch nadějných. Až si ji koupíte, nelekněte se mého jména na obalu, zpívám tam na několika místech nenápadné sbory, ale rozhodně mě tam není tolik, abych zvládla tu bláznivou a krásnou desku pokazit! Přikládám odkaz na docela výstižný rozhovor s Vaškem.